Vůbec nic a nebo bageta? No v tomhle článku bych se chtěl podívat dál, než do tak blízké budoucnosti, kdy budu vědět, jestli vůbec nic a nebo bageta.

Oblibu plánování jsem asi zdědil, stejně jako spoustu dalších věcí, po Davidovi :-). Poslední dobou často přemýšlím o tom, co všechno bych chtěl letos zažít. Letošní rok totiž bude ve dvou věcích dost odlišný od všech předchozích. Jednak v tom, že už budu na tomhle světě strašit přes 6570 dní (tedy víc jak 18 let) a jednak v tom, že letošek bude první rok, kdy budu trávit spoustu času s autem. Se svým autem.

Chtěl bych si tu sepsat takový seznam toho, co bych chtěl letos všechno stihnout:

Můj kamarád Filip mě vždycky nutil (ano, nebojím se použít tohoto výrazu) poslouchat Vypsanou fiXu. Z počátku jsem mu na to házel bobek a o téhle hudbě, textech písniček a o obsazení kapely jsem si myslel svoje. Ale v posledních měsících si postupně k fiXe hledám svou cestu. Čím dál častěji jejich písničky vyjadřují mé city, pocity, nálady a vůbec ... prostě se mi fiXa celkem zalíbila. 

  Veselé Vánoce, ještě veselejšího Silvestra a co nejveselejší rok 2012 přeje Vojta

Ne, nebojte se, nezačíná tu psát jakási neznámá Agáta :-). Agáta je moje nové auto - Škoda 105L zvaná Agáta. To jméno vzniklo podle její barvy - agáve. Je to moje první čtyřkolé potěšení. Dostal jsem jej od známého za symbolickou 1 korunu českou. Z auta mám opravdu radost. Už jenom to, že člověk může jít před barák, sednout si do auta, zavřít oči a alespoň na chvíli pocítit vůni dálek, je úžasný pocit (jezdit prozatím nemůžu, 18 mi bude až na jaře 2012).

Navíc je fajn, že Agáta dokonce naposled prošla bez problémů TK. Můžu říct, že je opravdu v dobrém stavu. Jediné, co je horší, je zadní geometrie. Projevil se zub času a únava materiálů, takže řítit se s Agátou větší rychlostí jak 90 km/h, může být opravdu nebezpečné. To mi ale až tak nevadí, stejně budu jistě alespoň ze začátku podělaný až za ušima :-). Navíc tohle by mělo být auto, na kterém bych se především měl naučit jezdit. A co s Agátou bude v okamžik, kdy už budu relativně dobře jezdit (a Bůh ví, jestli na podzim příštího roku protlačím další TK), ví jen Bůh. Nevylučuju, že bych si ji mohl ještě další dva roky po absolvování TK nechat ... ale nebudeme předbíhat.

Jedná se o klasickou Škodu 105L s motorem o objemu 1046 ccm, výkonem 33,1 kW a závratnou maximální rychlostí 130 km/h. 

Tak Agátko, doufám, že mi budeš ještě nějakou dobu věrně a dobře sloužit! :-)

17. prosince 2011 - očištěno víčko vyrovnávací nádržky chladící kapaliny (šlem záhadně sám zmizel), víčko rozdělovače, čelní sklo zbaveno mastnoty. Auto zbaveno další várky jehličí, které se vyskytuje opravdu všude. Přemýšlím, že Agátě dám příjmení - bude to Agáta Jehličková, co na to říkáte? :D. Pokoušel jsem se seštelovat zámek u motoru (jde jen o povolování X utahování dvou šroubků), ale ani po 15 minutách se mi to nepovedlo, tak jsem se na to vzhledem ke tmě, která již tou dobou venku byla, vykašlal.

V pátek jsme spolu s bráchou vytáhli Agátu a jeli jsme za kamarádem do Povrlů, který nám pomáhá získat auto do mého vlastnictví. Cestou jsme natankovali na pumpě zdejšího dopravního podniku. Měl jsem natankováno za 299 Kč, tak jsem si řekl, že jim tu korunu dýško nechám. Když jsem ale šel za pumpařkou a nahlásil, na kterém stojanu jsem tankoval, řekla si rovnou o 300 Kč. Říkal jsem si ... WTF? Zaskočila mě, takže jsem jí to korunu nechal, ale až tam zase někdy pojedu natankovat, udělám tohle znova a klidně se s ní o tu korunu pohádám. Je to přece moje koruna, no ne? :-) Cestou z Povrlů k Davidovi domů jsme se stavili na pumpě, kde jsem si koupil žárovky, pojistky a zimní směs do ostřikovačů.