no dobře, zase tak rychle ne ... ale už jsem jel skoro 50 km/h ... na trojku! :-) Ale s těmi drifty je to pravda. Před týdnem ještě naše město pokrývala na únorové poměry docela slušná sněhová pokrývka a nás s bráchou nenapadlo nic lepšího, než vzít Škodovku a jít jezdit :-). 

Byla sobota, 6 hodin ráno. David vezl Janču do práce na denní, a tak pro mě přijel už takhle ráno. Prvně jsem sám sobě říkal, co jsme to vymysleli za blbost. Člověk se celý týden nevyspí a pak dobrovolně vstává o prvním víkendovém dni již v 6 ráno. Ale klasická ranní únava rychle odezněla, něco jsem posnídal a na půl sedmou tu byl brácha. Vzal jsem baterku, dal ji do auta a ... nic. Baterka mi odešla do věčných lovišť. Už posledně, když jsme chtěli jít jezdit, jsme Škodovku museli roztlačit. A večer před touto sobotní jízdou jsem dával baterku na nabíječku. Pral jsem to do ní 12 hodin a ráno v autě pomalu ani neškytla.

Naštěstí zrovna David v pátek nabíjel baterku do Fiesty, a tak tam měl nářadí na to, aby baterii mohl vyndat. Patrně bylo potřeba něco spešl, moc jsem po tom nepátral. Prostě Ford no ... divný zámky, na vyndavání baterky je třeba speciální vercajk ... No comment. U Škodovky mi stačí 13ka klíč a baterka je venku :D. Vzali jsme si teda baterii z Fiesty a jali se startovat. Neutrál ... sakra, ten neutrál tam nejde! 14 dní stání v těch mrazech, co panovaly až do poloviny února, udělalo své. V převodovce musel být podle bratrových slov snad mazut :D. Nakonec jsme nastartovali asi až na desátý pokus (což je prý u Škodovek v zimě ještě poměrně dobrý výsledek). To bylo snad poprvé, co se Agátě moc nechtělo s námi mluvit. Nakonec se ale rozpovídala ... na náš vkus až moc :D - díky zatuhlému oleji v převodovce byla schopná se rozjet i na neutrál :D To nás oba dostalo ...

Dojeli jsme do Tesca na nákup (asi 2 km). Zaparkovali jsme vedle kolegy Rapida :-).

Následné startování už šlo Agátce o mnoho lépe. Korunoval to David se slovy "Moc nemachruj! ještě před půl hodinou ..." Přijde mi docela vtipný, jak bleskově stoupají otáčky motoru, pokud člověk startuje přes sytič :D.

Škůcu jsme zaparkovali vedle Davidového domu a šli jsme domů. Po pár hodinách jsme šli jezdit. To už se Agátce zase tolik nechtělo, ale nakonec poslechla. Za chvilku už jsem Agátčin volant svíral já. Jízdu na sněhu a ledu už jsem si ozkoušel (jen pár set metrů, ale přesto), ale tohle bylo zase něco jiného. Jsem rád za každou jízdu. Člověk získává stále nové zkušenosti, dostává se do různých situací, které musí řešit ... Kupříkladu já jsem se naučil (resp. učil jsem se) ovládat auto, když dostanu smyk.

Myslím si, že nemá moc cenu popisovat, jak jsem jezdil. Lepší bude, když se umístím pár fotek a videí z jízd. To řekne určitě mnohem víc ...

já řidič :-))

šťastný majitel

tak tohle couvání nevyšlo ... :D

Knight Rider :P

s timhle stavem tachometru jsme odjížděli z lekce

každý u své plečky :D

Bylo to fajn. Už se těším, až zase půjdeme jezdit. Ale na co se těším nejvíc, je ten okamžik, kdy budu v ruce držet řidičák a poprvé svezu bráchu jako opravdový řidič :-).