Jednou nohou v kriminále, jednou nohou v hrobě

29. listopad 2015 | 22.43 |
› 

... tak přesně je na tom člověk, kdykoliv si sedne do auta. Člověk si tak nějak nepřipouští, že je hrozně zranitelný a cokoliv se během cesty autem může semlít. A bohužel to ani nemusí být vždycky jeho chyba. Když slyšíme zprávy o nějaké dopravní autonehodě, vždycky si tak nějak říkáme (nebo alespoň já určitě), že to se nás netýká ... že to se děje lidem okolo, ale nám se to přece vyhýbá, aniž bychom věděli vlastně proč.

Bohužel, jak se naše rodina přesvědčila, celá tahle úvaha o tom, že se nás to netýká, je šeredně mylná. Už je to 17 let, co jsme se o tom poprvé přesvědčili .... A nedávno jsem se přesvědčil, že se to může týkat i mých (byť vzdálených) přátel. Můj spolužák ze základky, říkejme mu třeba Vilém, na kterého mám tolik vzpomínek, měl minulý týden smrtelnou autonehodu. 

V první chvíli jsem tomu vlastně vůbec nemohl uvěřit a celé to na mě nějak moc nedoléhalo. Ale čím déle o tom vím, tím víc na to musím myslet a tím víc je mi z toho úzko. V hlavě mi pořád vybíhají obrazy, jak ta nehoda asi probíhala, co všechno jsme spolu zažili, jak jsme si spolu hrávali v družině, jak jsme objevovali kouzlo počítačů, jak jsme si občas vyměňovali svačiny, jak mi dělala jeho maminka ve škole družinářku .... V poslední době jsme se prakticky nevídali a dalo by se i říct, že jsme mezi sebou úplně ztratili kontakt a i společná témata, ale přesto mě tahle ztráta upřímně bolí ...

... každopádně ... říkali, že tam nahoře dělá na place nějakej rychlej pavouk, tak snad tam není až tak zle ... a pozdravuj tam!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jednou nohou v kriminále, jednou nohou v hrobě márinka 30. 11. 2015 - 20:34